V
úvodním článku o Albánii
jsem tradičně rozebrala obecné info jako letenky, půjčení auta, ubytování nebo
třeba čím tady platit. Přihodila jsem také náš kompletní itinerář, na jehož
první část =
SEVERNÍ Albánii se dnes podíváme trošku více do detailů.
Pojďme se tedy mrknout, co byste v této oblasti rozhodně neměli vynechat, dámy
a pánové
- Kruja, Skadar a Theth.
Kruja
Naší vůbec první zastávkou při cestě z tiranského letiště bylo tohle
městečko s majestátním hradem, který se tyčí vysoko nad údolím. Jako
své sídlo si ho v 15. století zvolil i národní hrdina Skanderbeg a několikrát
tu úspěšně vzdoroval útokům Turků. Dnes je hrad volně přístupný, vstupné se
vybírá jen v určitých částech
- v etnografickém muzeu a muzeu již
zmiňovaného a Albánci obdivovaného Skanderbega. My jsme byli v hradním areálu
dokonce i ubytovaní (
ROOMS EMILIANO Castle of Kruja
za 1500,- Kč se snídaní), takže jsme si mohli užít západ slunce přímo pod
Hodinovou věží a následně pár metrů od ní na hradbách i povečeřet.
Dalším lákadlem v Kruji je dozajista místní tržnice = bazar, kde
seženete naprosto cokoliv od dobových krojů, hrnků, dřevěných mečů přes
koberce až po magnetky. Mimochodem jestli jste sběratelé magnetů, tak
doporučuji koupit zde, protože všude jinde už jsou jen dražší.
Doprava: Cesta sem zabere z hlavního města zhruba 40 minut, když se
nezaseknete v nějaké koloně. Když budete mít zabookovanou noc v nějakém ubytku
přímo na hradě, můžete autem projet až na místo, jinak ale musíte nechat auto
na parkovišti pod hradem za 200 lek. Případně koukněte na jiná ubytka s
parkováním tady, a na hrad si pak uděláte procházku:
Skadar
Nebo taky Shkoder nebo Shkodra je čtvrté největší město v Albánii. Má hrozně
příjemné i když maličké centrum, kterému vévodí
pěší ulice Kole Idromeno, kde se to jen hemží pěknými restauracemi a
kavárničkami. Mimo to tu také najdete
Národní muzeum fotografie Marubi
- unikátní sbírku fotek od poloviny 19. století si můžete prohlédnout
za 700 leků, více
info zde. Řekla
bych, že více času než v samotném Skadaru ale strávíte objevováním jeho
okolí...
5 míst, kam si zajet ze Skadaru:
1) HRAD ROZAFA - na okraji města byste určitě
neměli minout tuhle
rozlehlou pevnost na skále nad soutokem tří řek (Buny, Drinu a Kiru). Z hradeb se vám otevře fakt pěkný výhled na město,
řeky i Skadarské jezero. Vstupné přijde
pro dospělého na 300 leků (pouze hotově!) a co se parkování týče, pár
míst najdete přímo pod hradem (zdarma), ale není jich moc a cesta k nim je
dost hrbolatá. Na ulici Rruga Qafes občas najdete nějaké bezplatný kousek +
pár soukromých placených parkovišť ve dvorech.
2) XHAMBIA E PLUMBIT - na úpatí Rozafa
narazíte ještě na tuhle Olověnou mešitu. V
18. století ji nechal postavit vládce města a jméno získala
podle olověných plátů na její střeše. V
říjnu 2024 byla ale bohužel kvůli opravám zavřená, foto mám pouze z dálky:
3) URA E MESIT -
nejkrásnější a také nejdelší osmanský most
v Albánii se nachází právě u Skadaru. Měří 108 metrů a svými 13 oblouky
překlenuje řeku Kir u města Mes. Je volně přístupný a při jeho přecházení
si možná všimnete, že jdete trošku do zatáčky. To proto, že se místní
stavitelé snažili vyhnout kamenům v řece.
4) AGRITURISMO MRZI I ZINAVE - předpokládám, že o tomhle místě
se na žádném blogu nedočtete, ale... no podělím se :) Zvlášť jestli máte
rádi skvělé jídlo z lokálních surovin, tak si totiž tenhle
gastro zážitek nesmíte nechat ujít. Jedná se o farmu, malý
obchůdek, hotel a restauraci, kde vám uvaří pravděpodobně to nejlepší, co
v Albánii ochutnáte. Objednali jsme si ochutnávku předkrmů a dvě hlavní
jídla, což byla fakt chyba, protože tolik talířků s různými ňaminami,
kolik nám na stole přistálo, jsme absolutně neměli šanci sníst (děti moc
nápomocné nebyly). Pokud tedy mohu poradit, ve dvou lidech doporučuji
zvolit "jen" ochutnávku a jedno hlavní jídlo. Pro zajímavost jsme celkově
platili 50 € (dá se kartou), což mi přijde úplně v pohodě.
Praktické: To úplně
nejdůležitější - nezapomeňte si
rezervovat stůl! Personál umí perfektně anglicky, takže se nemusíte bát jazykové
bariéry. Děti můžou v rámci zkrácení dlouhé chvíle obejít výběhy se
zvířátky. Původně jsem se tady chtěla i ubytovat, protože maj fakt
krásné stylové pokoje, ale bohužel už měli plno, a tak druhá volba padla na nedaleký
Guesthouse Vitoria. Super milí a pohostinní majitelé, nové
pokoje a na dvoře spousta zvířátek. Noc nás tu přišla na
1500,- Kč + 5 €/os. za snídani.
5) SKADARSKÉ JEZERO - největší jezero na Balkáně připadá z
větší části Albánii a z té menší také sousední Černé Hoře. Má velký význam
zejména pro ornitology, jelikož se tu vyskytuje na 270 druhů ptáků. Bohužel
albánská část není moc dobře přístupná, nejlepší volbou je
městečko Shiroka, které se díky plážím a rybím restauracím stalo
oblíbeným letoviskem. Ze Skadaru sem dojedete i na kole, trasa má pouhých 8
km.
My jsme u jezera strávili i noc v kempu
Lake Shkodra Resort, protože snad jako jediní široko daleko nabízeli půjčení dětské postýlky.
V nabídce mají několik typů ubytování od normálních pokojů, přes teepee
stany a stání pro obytňáky až po moderní
chatičky s kuchyňským koutem. A přesně takovou jsem vybrala
- cena 1650,- Kč/noc: k dispozici je přístup k vodě,
lehátka, dětské hřiště a fajnová restaurace, kam můžete zajít na večeři nebo
i snídani.
Albánské Alpy: Theth
Jak už jsem naťukla v
předchozím článku, srdce Albánských Alp
- horská vesnice Theth byla po dlouhé roky tak
trochu odříznutá od civilizace, protože po nezpevněné cestě se moc lidí
plahočit nechtělo nebo nemohlo. Situace se ale letos změnila a nyní sem v
sezóně (cca květen
-listopad, podle množství sněhu)
ze Skadaru dojedete po asfaltce za nějaké dvě hodinky. A protože co je
dostupné všem, brzy ztratí své kouzlo, usmyslela jsem si, že sem prostě
musíme, dokud Theth ještě není zaplaven turisty a zastavený hotelovými
resorty.
Albánské Alpy jsou svojí krásou naprosto srovnatelné třeba s těmi v
Rakousku, ALE... rozhodně
nepočítejte s tím, že tu najdete nějaké lanovky, kterými si zkrátíte
cestu nebo horské chaty na každých pár kilometrech. Ani žádné zázemí pro
děti tady nehledejte, takže pokud vaši prckové neradi chodí nebo se neradi
nosí, raději návštěvu Alp zvažte, protože jet sem na otočku kvůli plácačce
po Thethu je za mě tak trochu zbytečné. Jasně, stojí tu sice ten
ikonický kostelík, který uvidíte na všech fotkách, pohledech a
magnetkách, v etnografickém muzeu si můžete udělat představu, jak se tady
asi v minulosti žilo. A pak si ještě pravděpodobně uděláte vycházku k
opevněné věži tzv. kulla, kde se lidé (většinou celé rodiny) mohli schovat v době krevní msty. Ale
to je asi tak všechno.
Za dalšími zajímavými místy se však musíte vydat dál a už to bude vyžadovat
větší fyzickou aktivitu :) I tak ale nečekejte žádné drama, průměrný dospělý
to zvládne naprosto v pohodě... i klasických teniskách, pohorky nejsou
potřeba. A další dobrá zpráva - asfalt je momentálně protažený až do vesnice Ndërlysaj, takže vás čeká celkem příjemná jízda, a k následujícím dvěma (asi
nejznámějším) výletům tedy nemusíte vyrážet pěšky už z Thethu. Naše situace
byla taková, že jsme do hor dorazili po několikadenním dešti, kdy byly kopečky
schované pod hustou mlhou, všude se tvořily velké vrstvy bahna a v řece i
jejích přítocích bylo více vody než obvykle. Sice to nebylo úplně ideální, ale
pršet už naštěstí přestalo a tak vyrážíme... Náš stav: Nina ušla sama,
za což zvlášť za těchto ztížených podmínek smekám, a Jony si užil vyhlídkovou
procházku z nosítka.
1) Modré oko (Syri i Kalter) - autem dojedete až za
vesnici Ndërlysaj, na konec silnice Rruga de Nikgjonaj.
Cestou budete míjet několik parkovišť, z nichž se v říjnu vybíral poplatek
pouze na tom úplně posledním. Přes řeku se můžete občerstvit v jednom z
podniků, anebo rovnou vyrazit na cestu. Trasa včetně přístupu k jezírku je
zdarma, celkem počítejte s cca 3 km v jednom směru.
POZOR: mapy.cz ukazují ještě jednu možnost parkování přímo na trase
"Blue eye route" a jako uznávám, že je to zvlášť s dětmi lákavé si to o
kilometr zkrátit, ale tahle cesta už je fakt jen pro pořádná off-road
auta, s obyč osobákem tu určitě neprojedete.
Hned po asi 250 metrech doporučuji zajít omrknout
kamenná jezírka Vaskat, která se nachází nad vodopádem. Poté už se
budete jen držet cesty, nemáte se kde ztratit => cíl: Modré oko a jeho
úchvatný odstín modré. Jezírko se dá obejít, abyste jej viděli i z
výšky (přehledné na mapy.cz), ovšem nesmíte se bát přejít přes polorozpadlý
mostík bez zábradlí :) A když budete mít větší štěstí než my, a nebude tam
tak brutální proud, můžete se i vykoupat v ledové vodě. V sezóně
(nebo minimálně ne po dešti) jsou tu k dispozici i nějaké možností
občerstvení.
2) Vodopád Grunas - druhý den volíme výlet k vodopádu, na který se v
klidu dostanete rovnou z vesnice Theth. Vzdálenost samozřejmě záleží
odkud budete vyrážet, protože Theth je strašně rozstrkaný, ale např. od
opevněné věže to hodí nějaké 2 km v jednom směru. Na mapy.cz opět
hezky vidět trasa.
My jsme vybrali kratší alternativu v podobě
parkování nad mostem Ura e Gerles, který překlenuje Grunas kaňon.
Tady trasa vychází na cca 2 km tam i zpět, ovšem do kopce. Bohužel
brod, který by se normálně přeskákal po kamenech úplně na pohodu, byl
zaplavený trochu více než jsme čekali. Bylo jasný, že tohle s dětmi fakt
nedáme, takže... tentokrát vyrazil na průzkum sám Pepi a zvládnul to se
suchýma nohama :)
Grunas kaňon a cesta k brodu:
Ubytování Theth
Nabídka se rok od roku rozšiřuje, ale i tak raději rezervujte včas, protože
v Alpách jsou ceny za ubytko i jídlo obecně o něco vyšší než třeba ve
Skadaru, tak ať zbytečně nepřeplácíte. Já na jednu noc vybrala
Buni Shqipes, kde jsme platili krásných
1500,- Kč i se snídaní. Majitelé jsou
starší pár, který většinu komunikace řeší přes google překladač :)
neskutečně ochotní, nic pro ně nebyl problém
- půjčili nám dětskou
postýlku, baterku na cestu na večeři i malý přímotop, aby dětem nebyla zima.
Pokud vám stačí skromné ubytko a nehledáte žádný luxus, klidně se ubytujte
tady, v opačném případě mrkněte jinam:
Do Albánských Alp bych se ještě ráda vrátila a prozkoumala i odlehlejší
kouty, třeba Kelmend. Další lákadlo pro mě představuje také
horský přechod z Thethu do Valbony, který se řadí k jedněm z
nejkrásnějších treků na Balkáně. Nicméně s prckama by to byl fakt nesmyslný
počin.
Na závěrečný článek s místy naopak "pod Tiranou" si budete muset ještě
chviličku počkat, nicméně pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo
obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně
:) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030
.jpg)
Žádné komentáře: