Křížem krážem Sicílií

Jarní dovolená s úžasným mořem, parádními výšlapy, výbornou zmrzlinou a nádechem historie všude kolem - tak to byla Sicílie.

Jelikož z Prahy na Sicílii přímé lety za levno nejsou, zvolili jsme trasu Praha-Bergamo-Trapani-Řím-Praha a kombinaci letenek od Wizzairu a Ryanairu. Dohromady tahle letenková sranda vyšla na něco málo přes 2 tisíce pro jednoho. S tímhle nákupem jsem koupila i Wizzair členství, které vyjde na 30 € (1 os. + spolucestující) s platností na jeden rok. Díky tomu máte pak lowcost letenky ještě levněji, ale musíte si promyslet, zda se vám to vyplatí. Jestli poletíte v dalším roce jen jednou, tak to určitě nekupujte. 

Náš letový řád vypadá následovně:

• přílet Milán Bergamo (1 noc)
• přelet do Trapani (4 noci na ostrově)
• přelet do Říma (2 noci)

V Bergamu bohužel nenavazují lety, proto zde musíme přespat. Nakonec se nám ale městečko moc líbí a vůbec této zastávky nelitujeme - viz tento článek. Na Sicílii, ač poměrně malém ostrově, jsou letiště celkem tři - v hlavním městě Palermu, v Catanii a v Trapani, kam přilétáme my. Rozhodli jsme se, že si půjčíme auto hned na letišti a ostrov si tak v pohodě projedeme. Navíc nám na dvě noci poslouží i jako hotel :)

Etna (foceno z Teorminy)

Půjčení a řízení auta na Sicílii

Auto jsme se rozhodli půjčit u společnosti Green Motion, která nám v případě Sicílie vyšla nejlevněji - na 4 dny to vyšlo na necelé 3 000,- Kč i s pojištěním.

Rezervaci jsme provedli online už z ČR, díky čemuž nám vyřízení na přepážce trvá jen pár minut.  Obdržíme lehce jetou Fiat Panda, kterou ihned kontrolujeme a fotíme veškeré škrábance, vady a defekty, což rozhodně doporučuji i vám. Pokud by na vás autopůjčovna při vracení auta něco zkoušela, vždycky je dobrý mít důkaz alespoň v podobě zdokumentovaného stavu, ve kterém jste jej přebírali. 

Vyrážíme. Zjištění číslo 1: Fiat Panda je nejrozšířenější auto na ostrově. Zjištění číslo 2: to naše bude nejspíš to nejzachovalejší, ač jsme si původně mysleli opak. Zjištění číslo 3: místní řidiči jsou šílenci se vším všudy. Omezení rychlosti se zde totálně ignoruje. Tam, kde je značka s 80, jedou místní v klidu i 130 a na ty, co jedou pomaleji, samozřejmě troubí.

Z počátku se snažíme rychlosti dodržovat, ale prostě to není možné, protože bychom se nikam nedostali. Předepsaná rychlost se mění každých půl kilometru, např. kvůli pracím na silnici (nikdy jsme na silnici nikoho pracovat neviděli) nebo kvůli zúžení vozovky nebo nejspíš jen tak. Časem jsme rezignovali a tam, kde byla 40 jeli jsme 60, tam kde byla 80, jeli jsme většinou 100. No... troubili i tak... To ale není nic proti dopravní situace ve městech, která je jen pro silné povahy. Ta lepší varianta jsou semafory. Auta se sice za neustálého troubení tlačí ze všech stran, ale tento chaos je organizovaný alespoň zelenou a červenou. Problém nastává ve chvíli, kdy vjedete do velké křižovatky bez jediné značky. Místní si nelámou hlavu s hlavní nehlavní, prostě se ze všech stran a směrů sesypou auta, troubí... hodně... a nějak se pak zas dostanou ven. Po této zkušenosti pochopíte, proč jejich auta vypadají tak, jak vypadají - natlučené a promačkané ze všech stran.

Co se kvality komunikací týče - tragédie hadr - samý výmol a samá díra. Nezbývá než se modlit, abychom vrátili auto se stejným počtem kol. Dvě z těchto supr děravých silnic nazývají "dálnice" a jedná se o placené úseky. Jedna vede z Buonfornello do Messiny, druhá z Messiny do Catanie a fungují na principu mýtného. Před vjezdem na dálnici projedete mýtnou bránou a vycvaknete si lísteček. Na požadovaném sjezdu pak projíždíte další mýtnicí, kde lísteček předložíte (přepážky s obsluhou i samoobslužné automaty). Částka se tedy počítá podle najetých kilometrů a nejsou to žádné závratné sumy.

První den a první kilometry

První den nás čeká ta nejdelší cesta - z letiště Trapani na druhou stranu ostrova do města Catanie (více než 300 km), kde máme zarezervované první ubytko. Ubíráme se tedy směrem Palermo, ale nakonec se rozhodneme jej vynechat. Vzhledem k místní dopravní situaci se nám nechce do něj příliš zabředávat, hledat parkovací místa atpd., proto jím pouze projíždíme. Naším cílem je městečko Cefalú, což je oproti naší trase mírná zajížďka, která za to ale rozhodně stála. Turistickým cílem je zde především Duomo di Cefalú - katedrála v samotném srdci města. Víc než katedrála nás ale okouzlilo městečko jako celek - jen tak procházka uličkami, žádný spěch, zmrzka... za mě jedno z nejkrásnějších míst na Sicílii. Výlet jsme si zpestřili výšlapem na pevnost Rocca nad městem. Vstupné je asi tři nebo čtyři eura a areál si procházíte sami. Na začátku je cesta upravená, přímo až nahoru na zbytky opevnění pak vede menší pěšina. Je to sice celé do kopce, ale dá se to zvládnout. Za odměnu se naskytnou nádherné výhledy na azurové moře a celé Cefalú.

Další zastávky nepodnikáme, a tak dorazíme do dnešní cílové stanice Catania ještě za světla. Toto město je druhé největší na Sicílii a leží přímo na úpatí sopky Etna. Je takovým zvláštním spojením starobylého a moderního stylu zároveň. Ubytování máme zařízené (přes booking, City-In) jen pár metrů od vyhledávané památky Castello Ursino a vychází na necelých 800,- Kč. Další možná ubytování v Catanii:

• levnější: B&B Scirocco D'Africa - cca 1500,- Kč za super ubytování i se snídaní
• dražší: Catania House nebo Suite35 - obojí přímo v centru Catanie, okolo 3 tis./noc

Druhý den máme v plánu výstup na Etnu, ale předpověď počasí zatím moc optimisticky nevypadá. Naštěstí nás to moc netrápí, protože další ubytování máme zabookované až na noc před odletem v Trapani (Appartamento Giglio), čili nejsme nijak časově vázaní a můžeme si program přehazovat dle libosti. Takže... se proplétáme Catanií, kde se v sobotu ráno konají trhy, což naše navigace nechápe a neustále nás tahá do jednosměrek. S nervama v kýblu vyrážíme na výlet do všude zmiňované Taormini. Pozor trasa Catanie - Taormina je placený úsek! Platíte podle toho kolik najedete kilometrů, ale jak už jsem říkala nejsou to žádné závratné sumy.

Taormina je takové typické turistické městečko se spoustou obchůdků, restaurací a historických památek. Samozřejmě díky této profláklosti je tady dost lidí a také aut - tudíž také velký problém zaparkovat. Ale kdo hledá, najde :) Hlavním lákadlem je zde řecké divadlo (Teatro Greco) původně ze 3. století, ze kterého je opravdu parádní výhled na Etnu. Prohlídka je bez průvodce, takže ani nepotřebujete mluvit či rozumět cizím jazykem. U vstupu si na ní připravte 10 € za dospělého (do 25 let za polovic a do 18 let gratis) - aktuální info o otevírací době můžete sledovat zde. Pak už se jen tak bezcílně potulujeme úzkými uličkami a užíváme si místní pohodovou atmosféru...


O tom, co všechno jsme stihli i o samotném výšlapu na Etnu si můžete přečíst v následujícím článku zde - TOP výlety na Sicílii.

Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030